Ada Pekelná-Krotká

Tak už máme měsíc od prvního příspěvku na tomhle ryze jednoúčelovém blogu. Co se vlastně za tu dobu na poli vkusově-osvětové práce událo? Kupodivu spousta věcí. Zaprvé se zaměstnanci firmy Webdio, s.r.o., provozovatele mnoha úspěšných webů, prokázali být opravdovými mistry v naplňování své unikátní píjárové strategie. U toho se musím trochu zastavit. Geniálnost píjárové metodiky Webdio  spočívá v její jednoduchosti a tímpádem i přesné zacílenosti. Má totiž jediný bod: neřešit. Není to ale nějaké přihlouplé "neřešit a jet si dál ve svým"! Neřešit totiž znamená především nevyjadřovat se. A to nikomu, nikdy a za žádných okolností.

Otázky, ke kterým se nevyjádříte, totiž mají jednu krásnou vlastnost: během krátké doby vyhnijí. Ono totiž řešičů, kteří když nedostanou odpověď, otázku zopakují, je na světě opravdu málo. Založil někdo v diskusi na vašem webu téma, ke kterému se vám moc nechce vyjadřovat? Tak se prostě nevyjadřujte! No není to geniální? Ožehavé otázky o etice vašeho webu totiž zůstanou nezodpovězeny, osamoceny, zapomenuty a postupně se propadnou do archivu. Navíc i téma samotné se pochopitelně samovolně usměrní do bezpečnějších vod, jako například do diskuse o tom, co by měl nebo neměl dělat člověk v nouzi:

Dle nepotvrzených informací Webdio plánuje svou píjárovou metodologii precizně zpracovat a publikovat knižně. Můžeme jen litovat mluvčí BP, že si nemohli tento cenný materiál prostudovat před tím, než se jim stala ta lapálie s Deepwater Horizon. Mohli si ušetřit všechny ty marné snahy vysvětlovat, dementovat, omlouvat se. Stačilo prostě věc nechat vyhnít. Vemte jed na to, že dneska už by to stejně nikoho nezajímalo.

Nebo třeba takový Lonsdale (když jsme teda u té módy). Nějak podezřele moc jejich oblečení nosili nácci, což je věc, která samozřejmě na západ od nás vyvolá vlnu protivných otázek. Jak se k tomu značka staví? Podporuje to? Je jí to jedno, hlavně že prodává? A co na to Jan Tleskač? Prostě spousta otravných řešiček.

Lonsdale samozřejmě zareagoval naprosto amatérsky: pustil se do sponzoringu anti-rasistických akcí, odmítl dodávat oblečení do profláklých náckovských obchodů a vůbec vyvinul spoustu naprosto zbytečné snahy pro očištění svého jména. Kdyby manažeři měli možnost prostudovat si webdiáckou píjárovou metodologii, s očištěním svého jména by se nenamáhali. Ono se totiž časem stejně očistí samo. Vždyť to známe všichni: špína do tří centimetrů hřeje a nad tři sama odpadává.

Ještě komičtější jsou z tohoto zorného úhlu aktivity jiné módní značky: Thor Steinar. Ač zjevně nazi-friendly značka, přesto měla potřebu provokující symboliku trochu otupit. Jinými slovy situaci řešit. Což je, jak mi poučení už víme, ta nejhloupější věc, kterou může firma udělat.

No ale abych se vrátil k těm událostem uběhlého měsíce. Geniální webdiácké Pravidlo "Necháme to vyhnít" si nesmíme vykládat jako "nedělej nic". To by (slovy sira Humphreyho) znamenalo plést si apatii se strategií. Naopak údobí postupného vyhnívání protivných (čti: debilních) otázek je třeba využít k tiché akci. 

A tak nám za měsíc vyšlo na Módním pekle (celých!) pět zbrusu nových článků, ve kterých nikdo není pekelně zesměšňován, žádné to školní prádlo jsme si nedali, dokonce i vorvaně jsme nechali v klidu brázdit arktické vody našich ulic. Zato se čtenář dozvěděl, že ponožky v sandálech nejsou přece nic strašného. Teda ty, co normálně na ulicích vídáme, strašné jsou, ovšem pouličního pekla lačný čtenář zůstal neukojen, protože dokumentační fotka vůbec nebyla momentka z šaliny, ale neškodný detail neidentifikovatelných nohou.  Toužíme-li po pikanterii, můžeme jenom doufat, že jako figurant posloužil Honza.

Jo a taky jsme se dozvěděli, jak kombinovat žlutou. Dokonce bez ftipného komentáře, že obecně rozšířené "žlutým dopředu, hnědým dozadu" není to správné pravidlo, kterým by se dáma měla řídit. 

Prostě peklo nám prodělalo theosis, aniž by se kdokoli pokusil cokoli potenciálně překvapeným čtenářům vysvětlit. A tak je to správně! Tak to totiž mnoho úspěšných webů dělá. Teda asi hlavně ty, které provozuje Webdio. 

Jo a abych nezapomněl: Honza už teď profesyonálně řeší hlavně grafiku a technické záležitosti. Těžko říct, co to znamená, ale nejspíš za dlouhých letních večerů přemýšlí o tom, proč se vlastně do registračního formuláře zadává email. Takže o nás, loajální čtenáře Módního pekla, se teď stará Tereza, strážkyně komunit, neustále přemýšlející, jak nám zpříjemnit čas strávený na webech Webdio. Ovšem O webu zůstalo pořád stejné - na Pekle se údajně dočteme kritické, nekorektní a netolerantní názory Adély Nemámpříjmení Bartlové, podávané jízlivě a bez obalu. Nejspíš ale jenom v archivu. Teď už se totiž Ada konečně může věnovat tomu, čemu se podle svého vyjádření pro ČT věnovat chce: kultivovanější módní kritice, rozebírání barevných kombinací (žlutá je jenom začátek! Chystá se ultramarín, kobalt a indigo!) a vůbec prostě inteligentnímu módnímu blogování. 

:)


AKTUALIZACE: málem bych zapomněl zmínit, že v tichosti a bez komentáře zmizel i pekelný pranýř na Facebooku.